Srovnání Montessori a tradiční pedagogiky

Nejčastěji se setkáváme s dotazy, jaký je rozdíl v Montessori škole ve srovnání s tradiční výukou. Pro přehled hlavní body uvádíme v tabulce:

 

Tradiční přístup Montessori přístup
Důraz na vědomosti a sociální rozvoj
Důraz na na kognitovní struktury a sociální rozvoj ( dítě se lépe učí, když používá své ruce, má zájem o pomůcku, se kterou pracuje a o vyučovací předmět. Dítě se učí nejen intelektem, le i prožitkem, procs práce s pomůckami je stejně důležitý, jak výsledek, ke kterému dítě samo dospěje.)
   
Role učitele je dominantní a aktivní; dítě je pasivním příjemcem Role učitele je nenápadná; dítě se aktivně účastní učení
   
Učitel je hlavním prosazovatelem vnější disciplíny Prostředí a metoda podporuje vnitřní sebedisciplínu
   
Individuální a skupinové pokyny odpovídající stylu výuky dospělých Individuální a skupinové pokyny jsou přizpůsobeny tak, aby vyhovovaly stylu výuky každého studenta
   
Stejné věkové skupiny Smíšené věkové skupiny
   
Učitel provádí většinu výuky, která většinou nepodporuje spolupráci Děti jsou podporovány v tom, aby učily, spolupracovaly a pomáhaly jeden druhému
   
Program je strukturován tak, že jen málo reflektuje zájmy dítěte – sensitivní období Dítě si volí vlastní práci dle zájmů a schopností – sensitivního období
   
Dítě získává koncepty za pomocí učitele Dítě formuluje koncepty samo, za pomocí výukových materiálů, které toto umožňují
   
Dítěti je obvykle dán specifický čas na práci Dítě pracuje na vybraném projektu tak dlouho, jak samo chce
   
Rychlost pokynů je určována skupinou nebo učitelem Dítě si určuje vlastní rychlost učení tak, aby si upevnilo informace
   
Chyby jsou opraveny učitelem Dítě samo zpozoruje chyby pomocí zpětné vazby z materiálů
   
Učení je posíleno z vnějšku manipulací pomocí odměn a trestů Učení je posíleno vnitřně pomocí vlastního opakování aktivity dítětem, pomocí vnitřního pocitu úspěchu.
   
Málo materiálů pro smyslovou a konkrétní manipulaci Více smyslové materiály pro rozvoj fyzického zkoumání
   
Dítě má přiděleno místo, je podporováno v tom, aby klidně sedělo a poslouchalo během skupinové výuky Dítě může pracovat, tam kde je mu to příjemné, pohybovat se a mluvit (když tím neruší ostatní), práce ve skupině je dobrovolná