Po stopách jarních květin

01.05.2016 09:05

Konečně: středa, třinácté dubnové ráno je tu!  Všechny Perličky školou povinné již kolem  7.40 netrpělivě postávají na zastávce autobusu č.75, směr Bílovice nad Svitavou...  Ajajaj.....první překážka je tu, hned na 2. zastávce! S batůžkem naditým svačinou a pláštěnkou (zbytečná, vždyť počasí je objednané! :))    a plni očekávání se dozvídáme, že „bílovický spoj“ mívá i dvacetiminutové zpoždění... Nevadí, kdo počká, ten se dočká :)!

V Bílovicích nad Svitavou, u památníku S.K. Neumanna, jsme se naladili na vstup do jarního lesa tím, že jsme si pověděli, jak se v lese nejlépe chovat a podle kterých pravidel se řídit. Děti  ve dvojicích si vyznačily do mapy první úsek trasy – směr Resslova hájovna. Verča s Helčou prozradily jeden z hlavních cílů výpravy, a to společné  vytvoření herbáře jarních květin. Pravidla jsou jasná: kytky se netrhají, zde jsou klíče a rýče (pro určení a vyrýpnutí), od každého druhu květiny naše výprava z lesa odnáší jediný (!) exemplář do HERBÁŘE. Děti se do tohoto úkolu pouštějí s  velkým nadšením a důkladností, klíče a rýče putují z ruky do ruky, Helča nestačí zapisovat a zakládat nové a nové objevy do složky; listujeme v atlasech (škoda, že jich nemáme víc!), čistíme kořeny rostlinek a sušíme na sluníčku  jejich, po ránu ještě orosené, lístky a květy (netrpělivý Janísek  zkoušel urychlit účinky slunečních paprsků i lupou:), snad i úspěšně).

 

U bílovické studánky L. Janáčka jsme se zaposlouchali do ticha a jemných zvuků lesa. Plni těchto vjemů jsme pak s pomocí lesních přírodnin realizovali zcela  originální společnou lesní hudební kompozici, abychom si tak vyzkoušeli, jak takový hudební skladatel tvoří uprostřed přírody...

Na lesním paloučku nám pak svačinka chutnala naprosto báječně!

A konečně je tu lesní jezírko a s ním další objevy a zážitky. V rybářské síťce se nám ve chvíli vzpouzí ulovená ropucha a za chvíli dokonce i „páreček“ žab včetně slizovitých provazců vajíček. Samozřejmě, že jsme po chvíli tyto mírumilovné živočichy opět vrátili přírodě. Ale chuchvalec vajíček, vznášející se  při hladině opodál, jsme si „ulovili“ do pozorovacích kelímků s lupou, taktéž vodoměrku a drobné vodní živočichy, pouhým okem tak-tak viditelné, si také odnášíme z tohoto zajímavého místa. Je opravdu neuvěřitelné, že po všech těchto loveckých aktivitách přímo na klouzavém břehu vody, VŠECHNY děti odcházejí suché....(k velké úlevě paní učitelek...:)).

Dorazili jsme k  Resslově hájovně a povídali si  o objevu lodního šroubu.

 

Pak jsme pokračovali cestou dále až na lesní rozcestí Kopaniny, kde na děti kromě oběda čekaly další lekce středeční „školy v přírodě“. Vše, co tu kolem sebe vidíme,  přeci chceme umět pojmenovat i anglicky, a proto: hurá za slovíčky do terénu...  A matematiku dnes přece také nechceme zanedbat – sčítání, odčítání, násobení na čerstvém vzduchu, to je super změna!

Další  úžasné „koberce květin“ na Šumbeře nás jen tak hned nechtěly  pustit dál. Chceme je přece určit a poznat všechny do jedné!!!    

Konečně je náš botanický úlovek kompletní a za zpěvu písniček vykračujeme z kopce dolů, Obřany ve výhledech jako na dlani, viditelně se přibližujeme  naší školičce. Nohy už trochu uchozené, ale naše nálezy v badatelských nádobkách se nám snad také podaří donést až do cíle...!

Při pohledu na hodinky si uvědomujeme, že i v hlubinách lesa je čas neúprosný a ani my jsme mu dnes při našich přírodovědných bádáních neunikli...

U školy na nás, uchozené, plné zážitků a nových objevů, opálené jarním sluníčkem a přiotrávené vysokými dávkami kyslíku, čekaly  trpělivé maminky a tátové...

Ale tím to vše naštěstí nekončí! Těšíme se na: tvoření herbáře, určování a pozorování ulovených živočichů pod mikroskopem, a.... třeba se nám z těch vajíček i něco vylíhne.....:D!!!!!!

Eva Ryšavá