Adaptace na tradiční způsob výuky 

 

 

Jak se většině dětí, kteří projdou Montessori školou, daří přizpůsobit se tradiční škole?

Kdykoliv slyším tuto otázku, představím si scénu z filmu Umíněná dívka. Kady, hlavní hrdinka, byla v Africe vzdělávána doma svými rodiči antropology. Její první opravdová škola byla státní střední škola.

Nejprve byla z pravidel školy byla šokovaná a zmatená. Svými slovy to popsala následovně: „Nikdy předtím jsem nežila ve světě, kde by mi dospělí nedůvěřovali. Dostala jsem se do problémů kvůli těm nejobyčejnějším věcem.“ Potom je vidět, jak vstává, aby si ořezala svou tužku, nebo aby šla do toaletu, a učitelé z toho byli zhrození.

Pracuji jako Montessori učitelka ve státní škole, kde je Montessori program pouze do třetí třídy a často od učitelů čtvrtých tříd tradičního vzdělávacího přístupu a také od bývalých studentů slýchávám o problémech, se kterými se musejí vypořádávat, když odejdou z Montessori systému. Naslouchám pozorně a během těch let jsem si uvědomila, že se dají rozdělit do tří kategorií:
ROZVRH HODIN - Montessori studenti jsou zvyklí na to chodit na toaletu, kdykoliv potřebují, ořežou si tužku, když potřebují, postaví se a dojdou si pro to, co právě potřebují k dokončení své práce, namažou si rty jelením lojem… Vyžaduji po nich, aby mne požádali o svolení pouze, když tuto svou výsadu zneužívají. A tak zvyknout si na výuku ve třídě, kde se musí ptát na svolení, nebo jim není dovoleno dělat během výuky podobné věci, netrvá mnoho času.

VZTAHY - Montessori studenti jsou zvyklí na vzájemnou spolupráci a na pomoc ostatním spolužákům. Jsou zvyklí používat dovednosti při řešení konfliktů a řešení svých problémů, jsou zvyklí respektovat názory a rady učitelů, ale také jejich podporu a jsou zvyklí respektovat potřeby ostatních dětí a zároveň to, že oni zase respektují potřeby jejich. Zabere jim čas, aby se přizpůsobili třídě, kde jsou věci jasně dány a není jim dovoleno, aby při řešení svých problémů spolupracovali s ostatními.

AKADEMICKÁ STRÁNKA - Montessori děti jsou zvyklé na to, že se posouvají v nové látce, kdykoliv jsou na tyto informace připraveni, ne když jim to naplánovaný program nebo stanovené osnovy předepisují. Jsou zvyklí říkat učiteli: „Mám spoustu problémů a nerozumím tomuto konceptu, můžete mi to vysvětlit jiným způsobem?“, nebo „Tomuto konceptu opravdu rozumím, mohu si prosím z něho napsat test, abych se mohl(a) posunout k dalšímu?“
 

Navíc jsou zvyklí podílet se na svém vzdělávání. Běžnou otázkou je: „Mohu studovat… a napsat o tom tento týden zprávu?“ Je samozřejmé, že jim zabere nějaký čas zvyknout si na výuku ve třídě, kde učitel probírá pouze to, co mu říká osnova či plán.

Ano tedy, existují adaptační problémy. Ale víte co? Montessori děti jsou neobvykle přizpůsobivé. Ví, jak pracovat nezávisle, nebo ve skupině. Jsou schopni řešit problémy, schopni volby a řízení svého času. Obecně řečeno, po prvotním období adaptace se dokáží přizpůsobit velmi dobře. Jsem toho názoru, že dovednosti, které se naučili v Montessori třídě naprosto převáží nad problémy, se kterými se musí vypořádat, když poprvé přejdou do tradičního vzdělávacího systému.